Historie

Křižínkov

Ves severovýchodně na náhorní rovině na silnici k Tišnovu a Vel. Bíteši ve výši 480 m. Náves má podobu nepravidelnou a z ní vychází několik ulic; na návsi jsou většinou rolníci (1/4 láníci), v ulicích domkáři. Domy stojí dosti při sobě, dílem průčelím, dílem štítem na ulici a před některými jsou ode dávna zahrádky. Stodoly jsou většinou v zahradách. V osadě jsou 2 kapličky. Tam, kde nyní jest čís. 14 vykopávají se podnes ze země kusy pevných kamenných zdí; vypravuje se, že tu byla tvrz Křižínkovská, dokola obehnaná rybníky.
Křižínkov dal v XIV. stol. jméno rytířům z Křižínkova, kteří statků svých neměli zde, nýbrž něco jižněji. R. 1309 patřil bratřím Vojslavovi a Martinovi z Křižínkova, „de Crysanelis“. Koncem stol. XIV. patřil klášteru Žďárskému, který jej (i s rychtou a dvorem) zastavil r. 1416 Jimravovi (snad z Pernštejna), neboť r. 1437 patřil jistě pánům z Pernštejna. R 1504 koupil klášter Žďárský od Václava Hadburka z Bobešovic Křižínkov zpět a podržel jej až po válku třicetiletou; i po ní patřil k panství Novoměstskému a od r. 1663 farnímu kostelu ve Víškově. R. 1687 koupil jej rytíř Martin Proskovec z Freienfelza, načež dědicové jeho jej r. 1722 prodali k panství Náměšťskému, hrabatům z Werdenberka. Matka jednoho z nich prodala jej v r. 1738 hraběti Bohumírovi z Walldorfů, jehož dědicové jej konečně v r. 1746 prodali královskému městu Brnu, načež byl přivtělen ku statku Deblína.
V stol. XVII. přifařen byl do Bobrové a měl svůj vlastní hřbitov na nynějším poli „Výpůstek“ zvaném.
Dříve byla osada přiškolena do Křoví (do r. 1886).
Do roku 1784 byl zde panský dvůr; toho roku byl rozprodán a 16 „Familií“ z něho utvořeno.
Obec má jmění na základě vstupní smlouvy ddto Tišnov 17. června 1901: „Polí 3 ha 1 a 44 m2, luk 56 a 29 m2, zahrad 2 a 5 m2, pastvin 5 ha 05 a 08 m2, rybníků 76 a 11 m2, plochy neplodné a daně prosté 27 a 80 m2.
Trati: Na širokých, na hysbarkách, nad žlebem, padělky, na chrasti, na křivých, horní trať, úzká trať, u Katova, na rybníce, na radostíně, v zátokách.
Křižínkov měl staré razítko (pečetidlo) s nápisem Mikuláš Knapp a se znakem lva; pečetidlo to se postrádá, bylo dříve u familianta Slavíčka, jež ho měl odevzdati Frant. Kulikovi familiantu v Křižínkově 37, nyní bytem v Tišnově.
Nejdéle drží rodný dům rodina Knoflíčkova (přes 100 let), t.j. dům č.p. 53.
Roku 1886 byla osada přiškolena do Katova rovněž i postavena dvoutřídní škola.
V letech 1898-9 udělána odbočka z okres. silnice přes osadu za Katov.
V červenci roku 1914 vznikla světová válka, takže trvala do 28. října 1918. Tímto dnem vznikla samostatná československá republika, jež první zásluhy za českou svobodu si získal na volbu profesor Tomáš G. Masaryk presidentem. Této válce své životy dali místní vojíni: Jos. Kratochvil, Fr. Suchomel, Jos. Urbánek, Jos. Koudelka, Fr. Flek, Jos. Veleba, Jos. Dvořáček, Jan Kříž a Jos. Dvořáček. Nezvěstný Fr. Kupský. Také z místních vojínů se navrátilo dosti zajatců z Ruska. O rok později se navrátili legionáři z Ruska: Jan Brůžička a Fr. Knoflíček a Jos. Chyba.
Roku 1923 založen místní sbor dobrovolných hasičů, jeho obětavosti, sbírkami, obdržením nájemného z honitby, téměř přispěním obce vyzbrojeno 20 hasičů se zakoupením zánovní jednoproudní stříkačky. Tohoto sboru prvním starostou byl Filip Poláček, jednatelem Rudolf Dvořáček, náčelníkem Antonín Knoflíček a župním starostou Vincenc Broža z Křoví.
V letech 1924 přičiněním občanů zhotoven kus silnice počínaje od č.d.19 až po kamenný kříž na cestě ke Břeskymu.
Den 28. říjen 1928 oslaven desítiletým trváním naši samostatnosti místním hasičs. sborem i občany v lampionovém průvodě, za místní hudby na návsi před obrazem p. pres. T. G. Masaryka za přítomných 19ti hasičů seřazených proti stříkačce, promluvil tehdejší náčelník sboru Fr. Flek ze stříkačky k shromáždění: o obětech, jež pro československou samostatnosť, pracovali, bojovali a  i padli ve světové válce. S ukončením zazpívána národní hymna s doprovodem hudby.
V roce 1930 zavedena v osadě elektrisace i také pozemky v trati odvodněny.
Za parného a větrného dne 25. července 1931 vznikl na vesnici požár takže za oběť si vzal 2 stavení, 5 stodol a 2 kolny. V příštím roce vše zas důkladně postaveno.
Na slavnostní schůzi obecního zastupitelstva dne 6. března 1935 usneseno, že osada poskytne nápis na hasičs. skladiště (k paměti 85tiletých narozenin presidenta československé republiky T. G. Masaryka). Toho dne v 1 7 hod. večer k těmto oslavám pálil nad vesnicí místní sbor hranici dříví před obrazem presidenta, jež náčelník Jos. Knoflíček vzdal hold 85tiletým narozeninám a obecní starosta Jos. Knoflíček přednesl částečný presidentův životopis. S doprovodem místní hudby zazpívána národní hymna, při čemž hranice splála, s hlučným provoláním shromážděných ať žije president, na zdar. Po té lampionový průvod při hudbě a zpěvu pochodoval přes vesnici ke škole do Katova, kdež řídicí V. Pokorný před ozářeným obrazem presidenta podal krásnou řeč o obětavosti presidenta za naši svobodu. S hlučným potleskem slavnost skončena rovněž i všem poděkováno.
Roku 1938 obsadilo Německé vojskou Rakousko, také se sešli zástupci všech velmocí kromě Ruska na Mnichovskou konferenci na níž se usnesli, že Německé pohraničí Čsl. republiky se oddělí v samostatné Sudety pod vladařstvím Heinlaina, po té i Slovensko se oddělilo v samostatné. Tímto roztrháním Čsl. republiky byl president Ed. Beneš dojat i se svými hlavními činiteli a odletěli do Anglie, rovněž vojska z roztržených části Čsl. republiky staženy do pozůstatků Čech a Moravy jež nazváno Protektorát tím, že v březnu 1939 nás obsadila Německá branná moc. Naše vojska byla bezmocná neb jsme byli obklíčeni ze všech stran Německem, Polskem a Slovenskem. Český národ za Německé okupace a hrůzovlády vytrpěl trpký oříšek, mnoho študentů z vysokých škol odvléknuto, trápeno a popraveno, tisíce Čechů, profesorů, učitelů, kněží a sokolů gestapáky odvlečeno do koncentračních táborů a tisíce bez viny popraveno, knihy a české vzdělání pohřbeno v Brně v Kounicových kolejích brzo z rána byli Češi odstřelováni. Krutá nařízení z kostelů, kaplí zvony zebrány, stálé dodávky obilí a dobytka pod trestem smrti za svou práci trpěl český národ hladem neb vše odvlečeno do Německa. Obchody vybrakovali a zavřeli, takže za protekt. vlády Háchy a Moravce byla mladá chasa totálně nasazena na práce do Německa, nebylo na tom dosti i vesnice Lidice a Ležáky srovnány se zemí, muži popraveni, ženy odvlečeny do koncentračních táborů a děti do Německa. Dráhy stále přeplněné vojskem vtrhli na Polsko zničili je, přes Slovensko a Maďarsko do Rumunska a Bulharska vzali útok na Jugoslávii kromě odtrženého Chorvatska, takže s pomocí italského fašisty Musoliniho dobyli zbytek Jugoslávie, Albánii a Řecko, vojska přetahovali zas na Francii dobyli Paříže. Přerušilo Německo smlouvu s Ruskem (pakt neútočnosti) táhli se spojenci Rumunskem, Maďary a Italama na Rusko neb nepřipravené nuceno ustupovati, tím ohrožena Anglie, neboť Italie za spojenectví Německa v Africe s okupované Habeše se dostávala do kolonií Anglických a Francouzských. Anglie vypověděla válku Německu a spojencům Japonsko se přidalo k Německu a válčilo proti Americe. na nepřemožitelné Německo se zasadila Amerika, Anglie a Rusko za emigrace p. Ed. Beneše v Anglii utvořena Čsl. vláda ta se pečlivě starala tajnými vysílačkami vytvořit legie, takže od Stalingradu musil Němec se spojenci ustupovat rovněž i v Africe za Americké přesily. Americké vojsko vylodilo na Francouzské pobřeží, ustupovali ze všech stran, také i letadla Americká z Anglie létala nad Německé zbrojní továrny stále bombardována města v Německu i všude, kde válečný průmysl byl, byl bombardováním zničen. Také Praha i Brno bylo letadly strašně poškozeno. Rusové dostali Rumunsko (naftu), Bulharsko, Jugoslávii, Řecko, Albánii, Maďarsko, Chorvatsko, Rakousko a Slovensko, tedy blížila se fronta k nám za pomoci českého odboje, rudé armády a partyzánů za rachotu děl, pušek a bombardování němci ustupovali, ničili mosty, vesnice zapalovali, občané si zakopávaly zásoby, šatstvo i dělali kryty také i v naši obci padly tři bomby v noci u Poláčkových na cestu takže nárazem se sesypala celá omítka Poláčkům okna, střechu poškodila na celé návsi okna vysypány, křidlice, vrata vyhozeny ba i štíty roztřeseny i klenutí trženy, druhá padla k Rovenským pod kolnu a třetí na Flekovu krajinu. Muži byli honěni k Bíteši na zákopy takže poslední byli vráceni partysány strhli se náhle přestřelky nad návsí kolik němců poraněno i náš občan Karel Urbánek střelen do nohy, poté se sesypalo mnoho esesmanů, stříleli po mužských jež byli na útěku, takže byl zasažen i nevinný školák Lad. Dosadil do prsou. Křižínkov, Katov, Břesky výstrahou ohroženy, že budou srovnány se zemí načež náhlým zaskočením slavné rudé armády dne 5./5. 1945 byli jsme od Německých vetřelců osvobozeni, partyzáni ze zádu Břesky, takže za oběť podlehl náš partyzán Jos. Veleba. Osvobozením vyvěšeny čsl. prapory, ale bohužel zůstaly po němcích ohavné stopy, plno všude min, granátů, děl i pušek takže Kvasnica Fr. školák přišel od granátu o nohu, Liška školák zároveň poraněn. Fr. Sysel jel s rudou armádou při postupu a již se nevrátil, Fr. Řezníček byl totálně nasazen v Německu je doposud nezvěstný a St. Dvořák při útěku z Německa chycen a mučen a zdejší rodák Jarosl. Suchomel v koncentračním táboře popraven. Příchodem slavné rudé armády byli jsme osvobozeni udělány místní národní výbory takže v naši obci byl prvním předsedou Dvořáček Ant. V roce 1946 za předs. míst. nár. výboru Jar. Fleka opravena kaple, hasičská zbrojnice zbudován a posvěcen zvon. Také z naši obce se odstěhovalo kolik rodin do pohraničí zabrali po němcích hospodářství: Jar. Janíček, Rich. Kadlec, Fr. Filínský, Jos. Hladík, Ant. Chyba, Knoflíček Petr a Šváb Ant.

Viděl: asi Jos. Hájek

červen 1948

Rokem 1939 započato stavět dvoukolejnou dráhu Brno-Havlíčkův Brod vede přes pozemky naši obce na žádosť přenecháno přebytečného velké množství kamene. Fr. Řezníček totálně nasazen v Německu na práce, dlouhou dobu nezvěstný se navrátil. Sbor dobrovolných hasičů zakoupil stavební plochu od obce 70 m2 na 210 Kčs. a z úspor, zdarma práce, podporou jednotlivců, zems. fondů a pojišťoven postavil hasičs.zbrojnici, také nejmenovaný občan, koupil Floriánka a nechal posvětit. Stavbu provedl p. Čechovský zednický mistr. Tehdejším obec. zastupitelstvem ujednáno číš. domovní 73. Za působení obvod. lékaře Dr. V. Slavíka určený střed Křižínkov pro obvodovou poradnu matek, sborem dovoleno po té dodán nábytek, vždy 1 den v měsíci se matky z okolí sjíždí z dětmi na kočárkách k poradám. Dále postaveny v zdejší obci 2 vily čís. 74 a 75. Za německé okupace nařízeno skrz Svaz hasičstva z Prahy, by jmění hasičs. sborů bylo předáno obcím, zavedeny rozpočty hasičs. a nařízeno , že obec je povinna každým rokem proplatit částku pro požární ochranu, jež vedena je v rozpočtu na výlohy hasičs. Také v zdejší obci máme zasloužilého za svobodu partysána majitele Pánovské cihelny, jež svými zásluhami dostal titul Dr. Boh. Jindra plukovník u ministersva národ. obrany v Praze. Ve farním kostele v Křoví sbírkami opraveny varhany. Roku 1947 zdejší obec z působením hasičs. sboru pořídila motorovou stříkačku, hadice, nové přilbice, řemeny, navijáky, pracovní stejnokroj a lodičky k opraveným vycházkovým kabátům. Opuštěný dům polozbořený č. 17 po odstěhovalých majitelích p. Jarosl. a U. Janíčkových do pohraničí (Hrádku) nařídil okr. národ. výbor, že zbořeniště je lidskému životu nebezpečno zbořiti, takže ze svolením majitelů, krytina a dřevo odklidil br. Albín Janíček bydlící v Jáchymově a zdivo truplové rozkopáno obecní brigádou srovnána a zvětšena náves, zakoupením obce a brigádou dovezeny i uloženy cementové roury na svedení vody úři působení p. předsedy místn. národ. výboru Jarosl. Fleka také r. 1948 postaven a posvěcen mramorový kříž proti domu č. 1 jež věnovala obec rovněž i prodloužena elektrická síť do Kartous. Z únorových událostí toho roku zavedeny akční výbory, přičemž funkcionáři míst. národ. výboru zůstali nadále. V hasičs. zbrojnici obvodová poradna, téměř i obec. kancelář nevyhovovaly, tedy opraven obec. dům č. 38 vyhovující potřebám obce, uprostřed návsi, pro poradnu zhotovena též čekárna, nábytek sem odstěhován z hasičs. zbrojnice až na knihovnu, takže opravený dům vyhovuje poradně i kanceláři míst. nár. výboru.

Viděl: Josef Dlabal, opráv.insp., 27. III. 1949

5. července 1951, L. Holánek

Při prvních svobodných volbách po druhé světové válce v roce 1946 byl zvolen MNV v počtu 12 členů. Z činnosti MNV uvádíme: Po uvolnění obecního domu nájemníky (kteří odešli do pohraničí) byl tento opraven a zařízena kancelář MNV. Rovněž byla opravena kaple a hasička. S pomocí Dr. Jindry z Pánova jako předsedy ONVVM byla získána subvence 29 tisíc Kč a koupena motorová stříkačka, první v okolí.
Dále byly provedeny úpravy na návsi takto:
Potok tekoucí od čísla 60, 16 a 39 zamokřující půl návsi byl cementovými rourami odvodněn i s louží. Opuštěný a zchátralý domek č.17 byl na zákrok ONV majiteli zbořen. Zbytky zahrádek u čísel 18 a 53 byly posunuty k těmto domům. Po těchto úpravách byla obnovena pouť u sv. Anny v obci. Z výtěžků z pouti byl koupen zvon do kaple a dále na místo malé, skoro zbořené kapličky u čísla 1 náhradou byl postaven nový kříž.
Další akcí bylo zavedení telefonu a občané kopali jámy. Bylo prodlouženo elektrické vedení v Kartouzích a rovněž tam cesta z materiálu při stavbě dráhy. Byl vypracován plán na dokončení silnice na Březské, avšak skrze stavbu dráhy padl.

Po zavedení vedoucí úlohy KSČ byl MNV vystřídán a novým předsedou se stal Petr Špatinka, který však později na funkci rezignoval. Na jeho místo nastoupil Emil Dufek a byla prováděna kanalizace obce a v zrušeném rybníce zbudována vodní nádrž. Po další reorganizaci MNV v r. 1964 byl předsedou Josef Zachoval a tajemníkem Václav Němec z Křoví. V tomto období a sloučení s Katovem byly s Jednotou postaveny 2 prodejny a kulturní dům v Katově s pomocí JZD a 2 místní rozhlasy.

První sloučení JZD bylo v roce 1964 s Katovem a byla provedena velká dostavba střediska a úprava regulace potoka od Březského a rekonstrukce cesty k Pánovu a Březskému.

Předsedou JZD byl František Kadlec, agronomem Jaroslav Flek a zástupce Kv. Veleba. Další sloučení JZD bylo v r. 1974 s Křovím, Níhovem, Kuřimským Jestřabím a spojenými farmami se střídavými 5 předsedy. ZD Horka trvá dosud. MNV s Katovem byl v roce 1980 připojen k Velké Bíteši a předsedou Občanského výboru se stal Miroslav Slavíček a Emílie Fleková po něm. V této době byla postavena čekárna (zastávka) na autobus.

Po převratu a změně režimu v roce 1989 a prvních svobodných demokratických volbách byl Křižínkov i všechny sousední obce odděleny od Velké Bíteše. Bylo zvoleno obecní zastupitelstvo a zřízení obecní úřad. Starostou byl zvolen Ing. Miroslav Knoflíček, tajemnicí Hana Urbánková. Ve spolupráci s občany byla provedena důkladná oprava kaple sv. Anny a zbudován stabilní taneční parket na návsi.
Sbor dobrovolných hasičů dokončil pracnou dostavbu hasičské zbrojnice. V roce 1993 byla provedena Jihomoravskými energetikami (JmE) přestavba elektrické sítě staré přes 60 roků, zlepšeno osvětlení obce a odstraněna poruchovost. Nyní hlavním úkolem je pro obec dokončení hostince, neboť v obci není žádné místo ke schůzkám občanů, pořádání schůzí a kulturních pořadů, ani na pořádání tanečních zábav za nepříznivého počasí ve zvětšeném sále.
Je nutno zapojit všechny organizace, občany a mládež k dokončení a rozšíření této budovy, která by měla patřit obci a ne organizacím, neboť jsme všichni obyvatelé občany Křižínkova. Jinak musíme po okolí chodit pro posměch k sousedům. Nyní po pádu komunismu i v naší obci začíná transformace, hlavně v zemědělství a jak se osvědčí i soukromé podnikání uvidíme.